NEJ filmy za rok 2008

I když na kalendáři nám dominuje letopočet 2009 už nějaký ten pátek, já si teprve teď dovolím, vytasit se s mojí reflexí filmového roku 2008.
Začal jsem tím, že jsem se snažil dát dohromady, kolik jsem to vůbec viděl filmů, jejichž premiéra v našich kinech spadá roku 2008. Nakonec jsem dospěl k číslu atakující hranici 50 titulů. Jestliže si k tomu připočtu cca dvojnásobné množství snímků starších, dostanu se až za hranici 100 filmů. To vychází přibližně 1 film na 3 až 4 dny. Tolik chladná kalkulace.
Dát dohromady TOP 10 byl docela oříšek, ale najít ten „nej“ film, to byla skutečná fuška. Snímků na výběr bylo sice dost, ale chyběl mi mezi nimi nějaký vyložený hit, který by držel nezpochybnitelný titul „král roku 2008“. Rok 2008 byl prostě pro mě osobně nudný. Alespoň v porovnání s tím, co nás čeká v roce 2009. Dva příklady za všechny; Transformers 2 a Terminator 4. Co dodat k těmhle blockbusterům, které se k nám s řinčením ocele nezadržitelně blíží? Myslím, že nic. Divácky nejúspěšnější snímek roku 2008 – Temný rytíř – a hlavně hype, který se okolo něj strhnul, mě osobně spíše odrazoval. Také proto jsem druhého (restartovaného) Batmana pasoval do role „nenáviděného“ filmu, i když to není v tom očekávaném a prvoplánovém smyslu slova. Oproti němu Iron Man byl opravdu fajn, ale na jízdu Transformerů zkrátka nestačil. Jednoduše jsem prožil léto bez 100% trháku.

A tak se stalo, že na první příčku se dostal film ze samého počátku minulého roku, zato však z mého nejoblíbenějšího žánru. Gangsterka Americký gangster sice na loňských Oscarech vyhořela, ale je to přesně můj šálek čaje. Rozvleklý epos mapující vzestup a pád mafiánského bosse, samozřejmě s náležitou stopáží. Kolikrát jsem k podobným filmům usedal a doufal v opakování zážitků spojených s klasikami jako Mafiáni, Casino nebo Carlitova cesta. Gangster sice není těmto dílům úplně rovnocenným partnerem, ale rozhodně je to snímek, který se za posledních X let přiblížil těmto legendám nejblíže.

Druhé místo a hned celkem překvapení. Parta s Frat Packu to rozjela v džungli kdesi v jihovýchodní Asii a nejen tam a byla z toho jedna z nejlepších komedií, co jsem za poslední léta viděl. Síla Tropic Thunder spočívá v tom, že čím více času od shlédnutí uběhne, tím víc si dáváte věci do souvislostí a bavíte se dalšími a dalšími skrytými odkazy. Navíc pobaví i geniální reklamní kampaň, ve které ožili imaginární herci a na svět přišly trailery k jejich fiktivním filmům. Cameo Toma Cruise snad ani nemá cenu komentovat. Zasvěcení ví.

Na třetím místě skončil Keanu Reeves a špinavé policejní krimi Street Kings. Děj je pravda celkem průhledný a celý film nepřináší nic nového, ale duch „Harsh Times“ je tu cítit na každém kroku. A jelikož „Drsný časy“ mám hodně rád, tak jsem si s chutí zopakoval atmosféru drsných ulic LA, které jsou skrz naskrz prolezlé zločinem a korupcí.

K dalším místům už jen letmo. Tropa de Elite u nás v kinech nešla, ale nemohl jsem si dovolit tenhle drsnej film opomenout. Ulice Ria žhavější než kdykoli předtím a speciální policejní jednotka pravicovější než hnutí „Národní odpor“ si rozhodně zaslouží pozornost. No Country for Old Man je vítěz loňských Oscarů a podle mě se jedná o dost nadhodnocovaný snímek. Ale i tak se vyplatí dát Cohenům cca 2 hodiny svého života. 2 Days in Paris je romantická komedie, i když to všechno nakonec není tak komediální ani romantické. Je to prostě ze života. O soužití muže a ženy se všemi stereotypními i paradoxními situacemi, které z toho plynou. Taken se rovněž odehrává převážně v Paříži, ale sladkost v ní tentokrát nehledejte. Liam Neeson coby pomstychtivý tatík tu likviduje unašečský gang a jde mu to opravdu skvěle. Zaboduje hlavně díky přímočarému ději a oprostění se od klišé, která provází filmy tohoto ranku. Nebude snad rok, kdy by se Jason Statham nevytasil s nějakým COOL filmem. The Bank Job přináší atmosféru 70´s ve skvělém kabátě a je to opravdu stylová záležitost. Eastern Promises je rovněž snímek, který měl premiéru už na začátku roku 2008, ale jeho syrovost ve mně přetrvala téměř rok, a tak se Vigo Mortensen a Naomi Watts dostali na devátý flek. Těsně před jednoznačný COMEBACK roku, Johna Ramba. Silvester Stallone točil návrat hrdiny, který mu vedle italského hřebce udělal jméno, v Thajsku za mrzký peníz a všichni od něj čekali propadák i zoufalou snahu vrátit se do první ligy. Sly jim to nejdřív natřel coby zmiňovaný Rocky Balboa a pak všechny definitivně dorazil jako John Rambo. Teď zase Slyovi všichni lezou do zadku a jeho připravovaná akční řežba ???, kde nebude chybět ani Jason Statham či Jet Li je pro mě osobně nejočekávanějším „nízkorozpočtovým“ snímkem pro rok 2009. Sly prostě režii akčních filmů zvládá na výbornou a já mu fandím.

Krom TOP 10 se našlo i několik filmů, které si zasloužili vlastní kategorii, respektive se stali jejími vítězi. Kategorii Oblíbený film (ve smyslu toho, že je to tak blbý, až je to zábavný) ovládl DoomsDay. Je to neskutečně béčková řežba, kde se sem tam vyskytne i nějaký ten odkaz na kultovní dílka z let minulých. Namátkou mě dodnes dojímá scéna, kdy umírá jedna z postav, a to stylem, který není nepodobný skonu jistého amerického seržanta ze Stonovy Čety.
Oproti tomu nejnudnějším filmem minulého roku byl pro mě Sweeney Todd. Už se pomalu řadím do skupiny filmových fanoušků, které nebaví Burtonova „vizuální onanie“, která se navíc už nechutně opakuje. Zkrátka mi nestačí jen hezké obrázky k tomu, abych se u filmu bavil.
Zklamání roku připadlo na komedii Be Kind Rewind, jež slibovala úžasný zážitek pro filmové geeky, kteří chtěli sledovat, jak se podomácku dělají nejen Ghost Busters, ale i další jejich oblíbené kousky. Místo toho se dočkali plačtivého příběhu o baráku, kde možná kdysi bydlel nějaký černošský hudebník. Jestli tedy kdy vůbec existoval.
Guilty Pleasure za minulý rok to je Sex and the City: Movie. Seriál moc neznám, viděl jsem jen pár dílů útržkovitě, ale u filmu jsem se bavil. I když se mi stopáž něco přes dvě hodiny zdá docela přetažená.
Nejzbytečnější film? SAW5. Tuhle sérii jsem odpískal už po druhém dílu a pochybuji, že někdy dokoukám všechny zbývající díly „skládačky“. Děsí mě představa, že za pár let bude na novinových stáncích strašit „Direct-To-DVD“ (možná spíš „Direct-To-BluRay“ J) SAW50 za 49 Kč.
Filmem, který nechci nikdy vidět je pak Mamma Mia! Písničky ABBy mám docelá rád. Přece jen jsou to melodie, které jsem slýchával v útlém mládí a nostalgie je zkrátka mrcha. Nicméně bláznovství, které kolem tohohle šíleného muzikálu vzniklo mi je silně znechutilo.
Comeback roku už jsem zmínil výše. Jednoznačně John Rambo. Sly zkrátka těžce zaruloval.
Jeden film z minulého roku měl potom tak výraznou hudební stránku, že si vynutil kategorii „Nejlepší filmová melodie“. Kdo viděl Sunshine, tomu při skladbě „What Do You See“ naskočí husí kůže, ale určitě zanechá následky i na těch nedotčených. Opravdu působivá hudba, díky které se dokáže hustá atmosféra navodit a nemusíte k tomu mít zrovna miliony na speciální efekty.
Dlouho, předlouho jsem pak přemýšlel, kterému filmu dát černého Petra a označit ho za ten nejhorší, který jsem minulý rok viděl. Věřte, že jsem přemýšlel a rekapituloval dlouho, ale nic, zkrátka nic se ani nepřiblížilo pocitům, které ve mně zanechávají byť jen „trailery“ na české chuťovky typu Vy nám taky šéfe, Svatba na bitevním poli apod. I ten Death Race, z něhož se vyklubal nechutně chladný kalkul, na který mnozí skočili, má svojí řemeslnou kvalitu a dá se bez obtíží přežít. Ale nezlobte se na mě. Většina české produkce je opravdu slabá a já jen doufám, že vše se v dobré obrátí se snímkem NORMAL, který má premiéru v březnu.
Uvádím i několik snímků, které se do žádné kategorie nevešly nebo si nevyžádaly zavedení nějaké speciální, ale rozhodně byste je neměly minout a stojí za to podívat se na ně. No, pro tentokrát je toho myslím víc než dost. Já se budu snažit, abych se v co možná nejbližší době, objevil s výhledem na rok 2009, který myslím bude oproti tomu minulému víc našlápnutější.


Top 10:
American Gangster
Tropic Thunder
Street Kings
Tropa de Elite
No Country for Old Man
2 Days in Paris
Taken
The Bank Job
Eastern Promises
John Rambo

Nevešlo se: Monstrum (Cloverfield), RocknRolla, Wanted, Iron Man
Oblíbený film: Doomsday
Nejhorší film: většina CZ produkce
Nejnudnější film: Sweeney Todd
Nejzbytečnější film: SAW 5
Nenáviděný film: The Dark Knight
Zklamání roku: Be Kind Rewind
Guilty Pleasure: Sex and the City: The Movie
Film, který nechci nikdy vidět: Mamma Mia!
Nejlepší filmová melodie: OST Sunshine – What Do You See
Comeback roku: John Rambo