Pozápasový rozhovor trenérů Rady a Ščasného

Pokud vás zajímá, co si na pozápasových rozhovorech říkají trenéři našich ligových mužstev, zatímco neběží kamery, tak se podívejte tady. :-D

Duke Nukem 3D

"Nobody steals our chicks... and lives."

Předpokládám, že většina z vás pamatuje nástup počítačů do domácností zhruba v polovině 90. let. Tenkrát byl pro nás vrcholem MicroMan a seděli jsme u něj od rána do večera. Wolfensteina jsem tuším občas také zapařil, Doom mě ve své době minul úplně, ale byla jedna hra, která ultimátně nastartovala můj zájem o PC hry. Legendární Duke Nukem 3D. Hra vyšla v roce 1996 a na svědomí ji má společnost 3D Realms. Titulní postavou je nabušený blonďák, který má za úkol potlačit invazi vesmírných zmetků a to hned ve třech epizodách. První se odehrává v Los Angeles a přilehlém okolí, druhá ve vesmíru a třetí je situovaná do japonské čtvrti. Podobně jako u starých arkád i tady musíte na konci každé epizody zabít finálního bosse. Odměněni pak budete krátkým videem. Jednoznačně nejlepší je pro mě to z vesmírné epizody :-)
Přelomovým prvkem byla možnost používat nejrůznější věci ve hře (telefony, hydranty atd.). Na výběr bylo 10 zbraní od téměř neškodné pistolky až po zbraně hromadného ničení. Nechyběla ani dvojice, respektive trojice, celkem originálních zbraní. Zmrazovač, který nepřítele zmrazil a vy jste ho poté mohli rozkopnout jak zrcadlo, což bylo provázeno náležitým zvukovým efektem. Zmenšovač nepřítele zmenšil a vy jste ho poté zašlápli jak hmyz. Od verze 1.4 (Atomic Edition) jste měli k dispozici také zvětšovač, který nepřítele nafoukl až expodoval.
Ze zvláštního vybavení jste měli k dispozici tzv. Jetpack (s jeho pomocí jste mohli létat), noční vidění (umožňoval vidět i v temných prostorách), steroidy (násobily vaší sílu) a jako bonus tzv. Holoduke, což byla vaše vlastní holografická projekce, díky které jste mohl oklamat nepřítele.
Celou hru provází drsná muzika a Duke občas utrousí i nějakou tu peprnou hlášku ve stylu "Hail to the king baby!". Skoro na každém kroku jsou k vidění lehké děvy i jejich lechtivé plakáty a zkrátka všechno je nasáklé správně dekadentní, politicky nekorektní atmosférou, která je cítit osobitým humorem. Kdo nezapařil Duka, tak ten vlastně nemohl zapařit vůbec. Existují verze, které se dají spustit i na dnešních PC, a proto neváhejte a vyzkoušejte si tuhle legendu mezi 3D střílečkami. Stojí to za to, protože jak o sobě říká Duke: "I've got balls of steel" - celá hra má zkrátka koule.

P.S. Nedávno se na internetu objevila zpráva, že Duke Nukem má být zfilmován. Pod adaptaci se má podepsat Scott Faye, což je chlápek, který stojí za dalším zfilmováním videohry - Maxem Paynem (dorazí v brzké době do kin). Uvidíme jak Payne dopadne a dle toho si budeme moci udělat obrázek i o Dukovi. Já osobně Maxovi věřím a i Duka bych rád viděl na filmovém plátně. Do hlavní role Jason Statham. Koho byste obsadili vy? Můžete se projevit v komentáři...

Crash

Film je sondou do americke spolecnosti, kterou dle rezisera nejspis formuje pouze a jedine rasismus. Tolik plakatove snahy "prodat" tento pohled na vec jsem jistojiste v zadnem tematicky podobnem filmu nevidel. Zjistite, ze vsichni jsou vuci nekomu xenofobni, a ze ani dobry umysl nemusi vzdy prinaset dobrou odezvu. Celym filmem se pak vlece otazka (?), ktera se da volne parafrazovat situaci, zda je vetsim rasistou ten, kdo nazyva afroamericany "negry" nebo ten, kdo prejde na druhou stranu chodniku, kdyz ma kolem dvou z nich projit. Scenaristicky zdarile se propletajici pribehy a remeslna zrucnost tento film neshazuji do kategorie radoby apelujicich snimku ci pseudofilozofickych del, avsak nenechte se mylit tim, ze film dostal v roce 2004 Oscara za nejlepsí film. Jedna se totiz o preslazenou limonadu pripravenou ke konzumaci masam. Navic si pripoctete suverenne nejnesympatictejsi postavu, kterou trefne ne/hraje Sandra Bullock. V zaberu byla snad trikrat, ale jeji uraz v zaverecne tretine filmu jsem ji uprimne pral.
Presto vsechno, co jsem tu na film napsal a nahazel, snimek stoji za shlednuti. Nemusi ve vas totiz nutne vyvolavat vyse zminene pocity, ktere mi misty pripadaly, jako bych sledoval nejaky agitacni material. Je tu totiz minimalne jedna scena, ktera s vami poradne zamava. Presto musim konstatovat, ze na tento film se hodi jako na maloktery prislovi, ze mene je nekdy vice...

63%

Crash, USA / Nemecko, 2004, 113 min